Mads Kofoed, Macro Strategist, Saxo Bank
Cóż za tydzień przed nami! Poznamy wyniki finansowe wielu spółek, prezydent Obama wygłosi przemówienie o stanie Unii, Rezerwa Federalna odbędzie posiedzenie, po którym przewodniczący Bernanke zwoła konferencję prasową, zaś urząd statystyczny Stanów Zjednoczonych opublikuje pierwsze oszacowanie PKB w IV kwartale – na podstawie dotychczas opublikowanych danych można spodziewać się 3% kw./kw. w skali rocznej.
Unia Europejska utrzymuje rating AAA, a tymczasem warunki greckiej niewypłacalności nie zostały jeszcze zatwierdzone
Jak pisał wczoraj nasz główny ekonomista, Steen Jakobsen, Grecka Inicjatywa Sektora Prywatnego(PSI) nadal nie została ostatecznie uzgodniona, zaś rozmowy przełożono na 30 stycznia, kiedy to ma odbyć się szczyt UE.
Trochę dobrych wieści o UE pojawiło się jednak w trakcie weekendu, kiedy to agencja Standard & Poor’s potwierdziła jej rating AAA, a także zrezygnowała z przyznawania jej negatywnej perspektywy kredytowej.
Zaufanie konsumentów w strefie euro nadal słabeKonsumenci w pogrążonej w problemach strefie euro nie mają obecnie zbyt wielu powodów do radości, co odzwierciedla poziom indeksu ich zaufania, który zanurkował w grudniu do -21,1 w stosunku do porecesyjnego maksimum na poziomie -9,4 z listopada 2010 r.
Analitycy spodziewają się, że wyniki tego badania w pierwszym raporcie 2012 r. pogorszą się jeszcze bardziej i osiągną poziom -21,4.
poniedziałek, 23 stycznia 2012
Více apatie, méně úsporných opatření - víra v Evropu se rychle vytrácí
23.01.2012 Steen Jakobsen, hlavní ekonom Saxo Bank
Během mé cesty do Madridu jsem zjistil následující:
Sarkozy byl v Madridu den přede mnou a když se ho ptali na snížení francouzského ratingu, třikrát odpověděl třem různým novinářům: “Nerozumím otázce, musíte ji upřesnit.” Zdejší novináři byli sice jeho arogancí udiveni, důležitější ale je, že Sarkozy jde pravděpodobně “stranou”. Ví, že s Marine Le Pen pravděpodobně prohraje - a tak potřebuje udělat a udělá něco zoufalého.
Ke Španělsku: vládne zde ta samá apatie, kterou jsem minulý rok pozoroval v Miláně. Zdá se, že lidé rok 2012 vzdali. I když …
• Více šetřit už nejde - lidé jsou rádi, že si vydělají 1000 eur měsíčně! Jak z toho můžete škrtnout 20 procent?
• Daně se zvedly - více jak milion lidí žije za méně než 400 eur měsíčně!!!
• Navíc stále slyším, že hlavní banky se zbavují lidí. Jedna velká banky prý začala dávat výpovědi lidem s velkými platy, jsou jsou například osobní bankéři.
To vše může skončit dvěma způsoby:
1. Omezení dluhů skončí kolapsem růstu, rostoucí fiskální nerovnováhou a pádem akcií o 25/30 procent, což povede k “setkání kardinálů” , jehož výsledkem budou reálná opatření: kdo zaplatí účet a jak provedeme interní devalvaci chudých zemí Eurozóny spolu s projevem skutečné solidarity a fiskálních transferů (které zaplatí Německo!).
2. Pokračování stávající hry - německá fiskální politika se postará o to, že bohatý sever bude ještě bohatší a chudý jih ještě chudší. Sociální nepokoje budou normální a Řecko opustí EU, následováno Portugalskem. Věci se vymknou kontrole a EU se rozpadne.
Voliči ztratili víru a ochotu potřebnou pro to, aby se současná situace, ve které se nachází EU a Eurozóna, dala napravit. Jedinou možností, která zbývá, je přijmout ztrátu. Buď jejím demokratizováním, například částečným znárodněním bank podle švédského bankovního modelu nebo destrukcí kapitálu dle Schumpetera.
Svět zkrátka nebude v roce 2012 generovat dostatečný růst na to, aby i přes efektivní úrokovou míru ve výši 1 procenta dokázal financovat obrovský dluh. Ekonomický vývoj bude hrát nadále důležitou roli navzdory nadějím, které vzbuzují dlouhodobé refinancující operace Evropské centrální banky a třetí kolo kvantitativního uvolňování v USA (prostřednictvím neomezených swapových linek v USD).
Ano, dlouhodobé refinancování zde je a bude v ještě větší míře, ale soukromý sektor se zmenšuje větší mírou, než jsou banky a vlády schopny ustát. Dostáváme se tak ke klasické teorii Irvinga Fishera: obrovské dluhy vedou k deflaci a ta nakonec k novému začátku.
Nikdy jsem si nebyl více jistý tím, že tato hra je jen pár měsíců nebo kvartálů před svým koncem, připravte se na setkání kardinálů!
Úvěrový cyklus je u konce. Věnujte pozornost tomu, jak se kapitál v roce 2012 soustředí na “nadějné obchody”, ale mějte na paměti, že můj oblíbený cyklický model je v silně přeceněném pásmu!
Source: StockCharts.com
Konečně, přesun kapitálu a úvěry vytvoří na poli akcií a úvěrů obrovské příležitosti. Buďte pohotoví, mějte dostatek hotovosti, ovšem nikoliv proto, že se obáváte budoucnosti, ale protože eroze cen vytvoří výrazné slevy, které povedou k dvouciferným výnosům po následující desetiletí.
Váš Steen
Během mé cesty do Madridu jsem zjistil následující:
Sarkozy byl v Madridu den přede mnou a když se ho ptali na snížení francouzského ratingu, třikrát odpověděl třem různým novinářům: “Nerozumím otázce, musíte ji upřesnit.” Zdejší novináři byli sice jeho arogancí udiveni, důležitější ale je, že Sarkozy jde pravděpodobně “stranou”. Ví, že s Marine Le Pen pravděpodobně prohraje - a tak potřebuje udělat a udělá něco zoufalého.
Ke Španělsku: vládne zde ta samá apatie, kterou jsem minulý rok pozoroval v Miláně. Zdá se, že lidé rok 2012 vzdali. I když …
• Více šetřit už nejde - lidé jsou rádi, že si vydělají 1000 eur měsíčně! Jak z toho můžete škrtnout 20 procent?
• Daně se zvedly - více jak milion lidí žije za méně než 400 eur měsíčně!!!
• Navíc stále slyším, že hlavní banky se zbavují lidí. Jedna velká banky prý začala dávat výpovědi lidem s velkými platy, jsou jsou například osobní bankéři.
To vše může skončit dvěma způsoby:
1. Omezení dluhů skončí kolapsem růstu, rostoucí fiskální nerovnováhou a pádem akcií o 25/30 procent, což povede k “setkání kardinálů” , jehož výsledkem budou reálná opatření: kdo zaplatí účet a jak provedeme interní devalvaci chudých zemí Eurozóny spolu s projevem skutečné solidarity a fiskálních transferů (které zaplatí Německo!).
2. Pokračování stávající hry - německá fiskální politika se postará o to, že bohatý sever bude ještě bohatší a chudý jih ještě chudší. Sociální nepokoje budou normální a Řecko opustí EU, následováno Portugalskem. Věci se vymknou kontrole a EU se rozpadne.
Voliči ztratili víru a ochotu potřebnou pro to, aby se současná situace, ve které se nachází EU a Eurozóna, dala napravit. Jedinou možností, která zbývá, je přijmout ztrátu. Buď jejím demokratizováním, například částečným znárodněním bank podle švédského bankovního modelu nebo destrukcí kapitálu dle Schumpetera.
Svět zkrátka nebude v roce 2012 generovat dostatečný růst na to, aby i přes efektivní úrokovou míru ve výši 1 procenta dokázal financovat obrovský dluh. Ekonomický vývoj bude hrát nadále důležitou roli navzdory nadějím, které vzbuzují dlouhodobé refinancující operace Evropské centrální banky a třetí kolo kvantitativního uvolňování v USA (prostřednictvím neomezených swapových linek v USD).
Ano, dlouhodobé refinancování zde je a bude v ještě větší míře, ale soukromý sektor se zmenšuje větší mírou, než jsou banky a vlády schopny ustát. Dostáváme se tak ke klasické teorii Irvinga Fishera: obrovské dluhy vedou k deflaci a ta nakonec k novému začátku.
Nikdy jsem si nebyl více jistý tím, že tato hra je jen pár měsíců nebo kvartálů před svým koncem, připravte se na setkání kardinálů!
Úvěrový cyklus je u konce. Věnujte pozornost tomu, jak se kapitál v roce 2012 soustředí na “nadějné obchody”, ale mějte na paměti, že můj oblíbený cyklický model je v silně přeceněném pásmu!
Source: StockCharts.com
Konečně, přesun kapitálu a úvěry vytvoří na poli akcií a úvěrů obrovské příležitosti. Buďte pohotoví, mějte dostatek hotovosti, ovšem nikoliv proto, že se obáváte budoucnosti, ale protože eroze cen vytvoří výrazné slevy, které povedou k dvouciferným výnosům po následující desetiletí.
Váš Steen
Subskrybuj:
Posty (Atom)
Posty
